Závist

Co je to závist?
Závist je to, když člověk vidí nějaký dar u jiného člověka a není s tím spokojen a přeje si, aby dotyčný o tento dar přišel.

Nebezpečí závisti
Závist je velkým hříchem, za který si člověk zaslouží trest. Iblís si zasloužil prokletí Alláha právě kvůli své závisti k Adamovi. Podobně známe z historie příklad, kdy závist byla důvodem vraždy - to když Kain zabil Ábela. Také starší bratři proroka Josefa (as) jej chtěli zabít ze závisti.
Alláh říká ve významu:

„A stali se Josef a bratři jeho znameními pro ty, kdož se táží. Hle, řekli bratři jeho: ,Josef a bratr jeho jsou věru otci našemu milejší než my, ačkoliv jedno příbuzenstvo jsme - a otec náš je věru v bludu zjevném. Zabme tedy Josefa nebo jej vzdalme ze země a tvář otcova se rozzáří jen pro nás a my potom se lidmi bezúhonnými staneme.‘“ [Korán 12:7-9]

Z těchto veršů vidíme, jak závist donutila bratry Josefa dopustit se hned několika hříchů. Podezírali svého otce Jákoba z toho, že upřednostňuje jednoho ze svých synů před ostatními; chtěli se zbavit svého bratra Josefa a uvažovali o tom, že ho zabijí a pak také lhali svému otci. Závist byla též jedním z hlavních důvodů, proč nevěřící ve všech dobách odmítali vyslyšet proroky. Stejně tak je závist příčinou nenávisti mnohých vyznavačů jiných náboženství k Islámu.
Alláh říká ve významu:

„Mnozí z vlastníků Písma by si přáli učinit z vás znovu nevěřící poté, co dostalo se vám víry, ze závisti, jež je v nich, poté, co se jim pravda stala zjevnou.“ [Korán 2:109]

Imám Ahmad zaznamenal ve své sbírce výrok Aišy (rAa) o Prorokovi (sAs), který řekl ve významu: „Není nic, co by vám židé záviděli více než pozdrav a když říkáte Ámen za imámem.“ Toto potvrzuje fakt, že závist se velmi rozšířila v nemuslimských společnostech. Dochází to tak daleko, že některé matky závidí svým dcerám jejich mládí, nebo někteří nemocní závidí zdravým jejich zdraví apod. Bohužel se však závist dostala i do srdcí mnoha muslimů. Někteří z muslimů například závidí někomu ze svých bratrů úspěch v obchodování, snaží se ho zastavit a pokazit mu jeho obchody. Správný muslim by však měl mít radost z úspěchu svého bratra a podpořit ho v tom.

Připomeňme si několik nebezpečných skutečností, které by měl vědět každý, kdo závidí

Člověk, který závidí, má srdce plné nenávisti k ostatním. A od takového člověka Alláh nepřijímá jeho dobré skutky, dokud se této nenávisti nezbaví.
Takový člověk často trpí chorobami, jako např. zvýšený tlak, cukrovka a některé psychické nemoci - to vše díky pocitu nenávisti, závisti a zloby, kterou tento člověk v sobě hromadí.
Člověk, který závidí, svou závistí vyjadřuje svůj nesouhlas s osudem, který stanovil Alláh. Právě Alláh rozděluje dary a dává komu chce, a pokud nechce dát, nedá. A na muslimovi je, aby byl spokojen s tím, co mu Alláh dal.
Alláh říká ve významu: „Jsou snad oni těmi, kdož milosrdenství Pána tvého rozdělují? My rozdělujeme mezi ně živobytí jejich v pozemském životě a my povyšujeme jedny nad druhé v hodnostech.“ [Korán 43:32] .
Pokud si správný věřící tuto věc uvědomí, mělo by ho to každé závisti spolehlivě zbavit. Z tohoto důvodu také Prorok (sAs) přímo a jednoznačně závist zakázal. Ve sbírkách Sahíhajn vypráví Abú Hurajra o Prorokovi (sAs), že řekl (ve významu): „Dejte si pozor před podezříváním, neboť podezřívání jsou nejlživější řeči. A nešpehujte se, nezáviďte si, nešiřte mezi sebou nenávist a neopouštějte se.“
Takový člověk škodí těm, kterým závidí. Stává se například, že člověk, který je bohatý nebo úspěšný, díky něčí závisti zchudne nebo ztratí svůj úspěch.
Alláh říká ve významu: „A ti, kdož ubližují věřícím mužům a věřícím ženám, aniž si to oni zasloužili, ti se obtížili pomluvou i hříchem zjevným.“ [Korán 33:58]
Člověk, který závidí, přichází o své dobré skutky, které bude v Soudný den potřebovat ze všeho nejvíc. Ve sbírce imáma Abu Dáwúda je zaznamenán výrok Abú Hurajry (rAa) o Prorokovi (sAs), že řekl (ve významu): „Dejte si pozor před závistí, neboť závist rozežírá dobré skutky stejně, jako rozežírá oheň dříví.“

Tímto vyzýváme všechny, kteří závidí, aby se zamysleli nad těmito skutečnostmi, což jim inšáAlláh pomůže se závisti zbavit.

V příštím setkání se seznámíme s těmito body:

Jak se ochránit před závistí?
Léčba toho, komu bylo ublíženo závistí
Léčba toho, kdo závidí
Může být závist v určitých případech povolená?

Pokračování:

Ta strašná nemoc, která se dnes velmi rozšířila mezi lidmi. Prorok (sAs) řekl ve významu: „Závist má skutečně své následky; a kdyby dokázalo něco změnit osud, pak by to byla závist.“ Zde vyvstává otázka: „Pokud má závist skutečně své následky, jak se mohu před ní ochránit?“ Jako odpověď na tuto otázku vám představím tyto následující kroky:

Posílit vztah s Alláhem a spoléhat se na něj ve všem. Alláh říká ve významu: „A tomu, kdo se spoléhá na Alláha, tomu On postačí.“ (tj. ochrání ho před vším zlým a špatným, súra 65, verš 3).
Vzdálit se od hříchů, neboť hřích je příčinou každého zla a každé katastrofy, kterou bývá člověk zasažen. Vzdálení se od hříchů je tedy praktickým a nutným způsobem ochrany před následky závisti.
Dbát na čtení súr 'Qul hua Alláhu ahad' (súra 112) a Al-Mu'awwidhatain (súry 113, 114) ráno, večer a před spaním. Ve sbírkách at-Tirmidhího se můžeme dočíst, že Prorok (sAs) poradil jednomu ze svých společníků, aby četl tyto súry třikrát vždy ráno a večer a pak mu řekl: „Ochrání tě přede vším.“
Pravidelně dělat dhikr (připomínání si Alláha), neboť dhikr je nejlepší ochranou před závistí. Je tedy třeba dbát na dhikr, který dělával Prorok (sAs) v průběhu celého dne. Existují pak ještě dva druhy dhikr, které nás naučil Prorok (sAs) jako zvláštní ochranu před závistí:
"a'údhu bi kalimáti-lláhi-ttámmáti min šarri má chalaq" (žádám, aby mě (úplná) slova Alláha ochránila před zlem toho, co stvořil.)
a druhým je "a'údhu bi kalimáti-lláhi-ttámma, min kulli šajtányn wa hámma, wa min kulli 'ajnyn lámma" (žádám, aby mě (úplná) slova Alláha ochránila před každým šajtánem a vším, co člověka trápí a před každým závistníkem).
Tyto dva druhy dhikr může člověk říkat kdykoliv.
Člověk by se měl zbavit přílišného podezřívání sama sebe z toho, že byl zasažen závistí, neboť přehnaný strach ze závisti může způsobit, že člověka nakonec skutečně postihne.

Někteří lidé věší různé předměty (amulety) ve tvaru oka, ruky a podobně v bytě, obchodě, autě apod. nebo svému novorozenému dítěti na oblečení a to vše s cílem ochránit se před závistí. Tyto věci nemohou ani pomoci, ani uškodit. Co je však na této praxi nebezpečné je, že se jedná o přidružování (širk), protože takový člověk věří, že nějaký předmět (přívěšek, amulet) jej ochrání.

Nutné kroky, které by měl učinit ten, kdo byl zasažen závistí
Pokud v sobě někdo nalezne některá znamení, která značí, že byl zasažen závistí (např. úspěšný obchodník najednou zkrachuje atp.), pak by se měl držet těchto kroků:

Dát dlaně k sobě a přímo před ústa a přečíst súry 'Qul hua Alláhu ahad' (súru 112) a Al-Mu'awwidhatain (súry 113, 114).
Ve sbírce Sahíh Muslim je zaznamenáno, že Prorok (sAs) toto dělal.
Léčba pomocí 'ruqja' (tj., může sám recitovat nebo nechat někoho ze zbožných lidí recitovat verše z Koránu nebo některé du'á nebo dhikr, které jsou v tomto případě povolené, a to s úmyslem vyléčit tuto nemoc se svolením Alláha). Musíme mít pevnou víru v to, že Korán je lékem pro všechny nemoci.
Alláh říká ve významu: "A sesíláme v Koránu to, co lékem je i milosrdenstvím pro věřící" (súra 17, verš 82).
V Sahíhajn je zaznamenáno, že Prorok (sAs), když ho něco bolelo, dělal 'ruqja'sám sobě (četl pro sebe verše z Koránu). Jednou také požádal Aišu, aby mu udělala 'ruqja'; také v Sahíh Muslim se píše, že anděl Gabriel udělal jednou 'ruqja'Prorokovi (sAs).
Člověk, který byl zasažen závistí, by se měl dobře chovat k tomu, kdo mu závidí, neboť to utiší jeho závist.

Léčba závistníka
Člověk, který závidí, trpí nebezpečnou nemocí a potřebuje se nutně léčit. V minulém setkání jsme se seznámili s nebezpečnými skutečnostmi, které by měl tento člověk vědět. Dnes vám dáme recept na vyléčení.

Být spokojený se vším - s majetkem, penězi, ženou, dětmi, prací atd. Tato spokojenost člověka ochrání před závistí jiných.
Takový člověk by se měl podívat na lidi, kteří jsou na tom hůře než on, nikoliv naopak. Prorok (sAs) řekl: „Dívejte se na toho, kdo je na tom hůř než vy a nedívejte se na ty, kdo jsou na tom lépe. To vám pomůže ocenit dary, kterých se vám dostalo od Alláha a vážit si jich.“
Když člověk vidí v sobě, ve svých dětech, ženě, majetku nebo v ostatních lidech něco, co se mu líbí, měl by říkat tento dhikr: "má šá-Alláh" nebo "tabáraka-lláh" nebo "lá quwwata illá bi-lláh."

Povolená závist
Existuje typ závisti, který se arabsky nazývá "ghibta" , a to je, když si člověk přeje mít to, co má jiný, ale nepřeje si přitom, aby o toto dobro ten dotyčný přišel. Tato závist je zmíněna ve výroku ve sbírce Sahíhajn, kde Prorok (sAs) řekl ve významu: „Závist je povolená pouze ve dvou případech: lze závidět muži, kterému se dostalo moudrosti a využívá ji v životě a učí ji ostatní a muži, kterému se dostalo velkého majetku a používá ho v dobrém.“
Toto jsou příklady závisti, která je povolená. V závěru našeho povídání o závisti nám nezbývá nic jiného než prosit Alláha, aby nás před touto nemocí ochránil.

Šejch Karam Badawi (islamweb.cz)