Takíja?

Takíja - co není na srdci, ale pouze na jazyku. Tento výraz pochází od muslimů šíitského směru, ti v době konfliktů po smrti proroka Muhammada (mír s ním) používali tuto metodu a předstírali sunnitskou víru, aby se dostali blíže k sunnitům. Nebylo to jen v případech, kdy byli ohroženi na životě, byla to taktika pro získání vyšší moci apod. U sunnitů tzv. takíja neexistuje, je pouze zaznamenané, že ve válce, kdy byli pronásledováni a mučeni, pod výhružkou smrti někteří zapřeli svou víru, jiní ale ne, a v takovém případě zemřeli jako mučedníci. V islámu je jinak lež hřích a znakem pokrytectví!

„Na toho, kdo zapře Boha poté, co již uvěřil - kromě toho, kdo byl donucen, zatímco srdce jeho klidné bylo ve víře - a zejména na toho, kdo hruď svou nevíře otevřel, dopadne hněv Boží a pro něj je připraven trest nesmírný.“ Korán 16:106

„Nechť si věřící neberou nevěřící za přátele místo věřících! Kdo tak učiní, nedostane se mu od Boha ničeho, leda v případě, že byste se od nich obávali nějaké hrozby. A Bůh vás varuje před sebou samým a u Boha je cíl konečný.“ Korán 3:28

Vy nesmíte mít za přátele nemuslimy?

Manželka proroka Muhammada (mír s ním) se přátelila s nemuslimkou, která je navštěvovala doma, chovali se k ní slušně a laskavě, také si před ní Ájša (kéž je s ní Bůh spokojen) odkládala hidžáb. Sám prorok Muhammad (mír s ním) se stýkal, jednal a spolupracoval s nemuslimy, přijímal dary a daroval.

Muslimové mají povoleno brát si za manželky křesťanky a židovky. Jak tedy někdo může mluvit o nějakém zákazu přátelství s nemuslimy, když Bůh povolil dokonce manželství, které vždy zasáhne celou rodinu a v takovém případě spojí muslimy a nemuslimy dohromady.

O co tedy jde? 

Například o válku, muslimové se nesmí přátelit s těmi nemuslimy, kteří bojují proti nim. Je naprosto zavrženíhodné, aby s takovými lidmi muslimové navazovali blízké vztahy a nebo dokonce, aby s nimi spolupracovali proti muslimům. 

Také by si každý muslim měl dávat pozor na člověka, který se tváří jako přítel a ve skutečnosti muslimy rád nemá, chce je odvrátit od víry nebo čeká na příležitost, kdy může očernit je i islám. Muslim by se takovému člověku neměl svěřovat a neměl by ho vůbec považovat za svého blízkého přítele. 

Máte povolené se na nás usmívat a v srdci nás proklínat! 

To je postavené na stejném základě, tedy v určité době, pro určité lidi. 

„Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé.“ Korán 60:8

„Avšak Bůh vám zakazuje brát si za přátele ty, kteří proti vám bojovali kvůli náboženství, a ty, kteří vás vyhnali z příbytků vašich, a ty, kteří pomáhali při vašem vyhánění. A ti, kdož se s nimi budou přátelit, jsou nespravedliví!“ Korán 60:9

A všeobecný názor na přátelství? 

Každý muslim by si měl velmi pečlivě vybírat své přátele, ať už jsou to muslimové nebo nemuslimové. Muslim nemusí být druhému muslimovi dobrým přítelem jen kvůli tomu, že následují stejné náboženství. Na druhou stranu je logické, pokud se nemuslim vysmívá, uráží víru, hidžáb/oblečení, kritizuje abstinenci alkolholu, uráží Proroka (mír s ním) atd., samozřejmě s takovým člověkem asi nějaké přátelství budovat nikdo nebude a není to vůbec kvůli jeho nevíře. Je to kvůli tomu, že nedokáže přijmout, tolerovat a respektovat muslima takového, jakým je a od takové osoby muslim nemůže očekávat dobro a proto se s ním přátelit nemá.

Člověk nemusí mít vůbec rád náboženství toho druhého, ale měli bychom se respektovat. 

Mají muslimové zájem o společné soužití s nemuslimy?

Neznám nikoho, kdo by ten zájem neměl, jsme stejní lidé jako vy, s každodenními starostmi a radostmi. Máme jen svou víru, což není žádnou překážkou k tomu, abychom nemohli být sousedé, spolužáci, kolegové a především přátelé. Styl oblékání také není žádnou překážkou a zdaleka nemusí jít jen o muslimy či náboženství, existují různé subkultury, které preferují určitý způsob oblékání a celkové vizáže. Nevidím důvod, proč bychom se s takovými lidmi neměli bavit. 

A Bůh ví nejlépe.