Spravedlivé a pěkné zacházení s dětmi

Děti jsou velkým požehnáním z těch, která nám dává Všemohoucí Alláh. Jsou ozdobou života na tomto světě, jak praví Všemohoucí Alláh - chvála Mu: „Majetek a děti jsou života pozemského ozdobou...“ (18:46) Jsou darem od Všemohoucího Alláha pro rozmnožení potomstva. Všemohoucí Alláh praví: „... a podle libosti dává dcery jednomu a syny druhému...“ (42:49) Díky nim budeme déle připomínáni a bude zachován náš rod. Jsou podporou v době těžkostí a pomocníkem ve stáří, člověk díky nim buduje tento svět a má na něm své nástupce.

S tímto požehnáním souvisí i to, že jsme k dětem spravedliví, co se týče materiálního zabezpečení, citů, lásky i péče, neboť se tím přibližujeme k Všemohoucímu Alláhovi. Co se týče lásky v srdci, tu rodiče nedokáží ovládnout, ale není přípustné, aby ukazovali větší náklonnost k některému ze svých dětí než k jinému. Proto nám Všemohoucí Alláh a Jeho ctěný Prorok - salla lláhu alajhi wa sallam - přikázali, abychom dobře pečovali o své děti, ať jsou to dívky nebo chlapci, a aby byla rodina postavena na lásce, náklonnosti a důvěrnosti mezi jednotlivými jejími členy. Bratr pomáhá svému bratrovi a sestře, je jim podporou na cestě životem. Jednou z nejvýznamnějších hodnot, ve které je pevně ukotven význam lásky a přátelství mezi sourozenci, a díky které není dán v srdci prostor závisti a žárlivosti, je spravedlnost rodičů vůči jejich dětem, kdy nečiní rozdílu ani v poskytování materiálních darů, ani v projevování svých citů. Spravedlnost je nejvyšší hodnotou, která posiluje pocit klidu, bezpečí a stability v rodině.

Zamyslíme-li se nad příběhem proroka Josefa - alajhi as-salám - zjistíme, že nepřátelství jeho bratrů vůči němu bylo následkem žárlivosti a závisti kvůli lásce, kterou mu projevoval jejich otec Jakub - alajhimá as-salám - ze soucitu k němu a k jeho bratrovi, neboť oba ztratili matku a protože viděl v Josefovi - alajhi as-salám - proroka, který ho bude následovat. Ale ani tyto okolnosti proroka Josefa - alajhi as-salám - před jeho bratry nezachránily, v jejich srdcích narůstal pocit žárlivosti a bolesti, až to vedlo ke spáchání velkého a zřejmého hříchu. Spikli se, aby se ho zbavili, aby získali pozornost a lásku svého otce. Všemohoucí Alláh praví: „Hle, řekli bratři jeho: 'Josef a bratr jeho jsou věru otci našemu milejší než my, ačkoliv jedno příbuzenstvo jsme - a otec náš je věru v bludu zjevném. Zabme tedy Josefa nebo jej vzdalme ze země a tvář otcova se rozzáří jen pro nás a my potom se lidmi bezúhonnými staneme.“ (12:8-9)

Nedostatek spravedlnosti mezi dětmi vede k nenávisti, zášti, hádkám a rozkolům mezi nimi. Dejme tedy každému, co mu náleží, aby byla rodina obdařena náklonností, láskou a bezpečím. Není pochyby o tom, že mnohé spory a hádky, ke kterým dochází mezi sourozenci, jsou následkem něčeho, co se nahromadilo z dětství, toho, že byl některý z nich upřednostňován, bylo mu dáváno více, byla mu více projevována láska. Často je důvodem neposlušnosti potomků vůči jejich rodičům to, že o své děti dobře nepečovali a nevychovávali je na základě spravedlnosti a dobrého jednání vůči druhému. Abdulláh ibn Omar - radija lláhu anhumá - vyprávěl, že Prorok - salla lláhu alajhi wa sallam - řekl: „Každý z vás o někoho pečuje a každý z vás je za někoho zodpovědný. Vládce pečuje o své poddané a je za ně zodpovědný, muž pečuje o svou rodinu a je za ně zodpovědný, žena pečuje o dům a děti svého manžela a je za ně zodpovědná.“

Prorok - salla lláhu alajhi wa sallam - se staral o posilování spravedlnosti mezi dětmi, ukázal, že upřednostňování některého z nich je nepřijatelnou nespravedlností. An-Nuamán ibn Bašír - radija lláhu anhumá - řekl: „Otec mi dal dar.“ Amra bint Rawáha řekla: „Nebudu spokojená, dokud nepovoláš Posla Alláhova - salla lláhu alajhi wa sallam - jako svědka.“ Posel Alláhův - salla lláhu alajhi wa sallam - přišel a on řekl: „Dal jsem svému synovi, kterého mám s Amrou bint Rawáha dárek. Přikázala mi, abych tě přivedl jako svědka, Posle Alláhův.“ Odpověděl: „Obdaroval jsi také ostatní své děti jako tohoto svého syna?“ Řekl: „Ne.“ Posel Alláhův odvětil: „Buďte bohabojní a chovejte se ke svým dětem spravedlivě.“ Vrátil se tedy a vzal si zpět svůj dar. (Všichni se na něm shodují.) V jiné verzi je, že Prorok - salla lláhu alajhi wa sallam -řekl: „Nebudu svědkem nespravedlnosti.“

Islám dal dívkám právo na péči a výchovu, zlepšil jejich postavení a pozici. Přikázal rodičům, aby se chovali spravedlivě ke svým dětem bez ohledu na to, jestli jsou to dívky nebo chlapci. Není přípustné, aby rozdíl v tom, jestli je dítě chlapcem nebo dívkou, byl důvodem k dělání rozdílů v jejich obdarovávání, lásce k nim a péči o ně. Patří k nejlepším mravům, ke kterým nabádal Prorok - salla lláhu alajhi wa sallam - aby byli rodiče spravedliví ke svým dětem, ať jsou to dívky nebo chlapci. Dívka je velkým požehnání od Všemohoucího Alláha, potřebuje více lásky, něhy a dobrého zacházení. Islám jí dal práva, zlepšil její postavení a pozici na rozdíl od toho, jak byla před islámem a u jiných národů odmítána a zavrhována.

Prorok - salla lláhu alajhi wa sallam - přikázal, abychom byli spravedliví k dětem v lásce, přátelskosti a náklonnosti. Anas - radija lláhu anhu - vyprávěl, že u Proroka - salla lláhu alajhi wa sallam - byl jeden muž a přišel za ním jeho syn. Muž ho políbil a posadil si ho na stehno. Pak za ním přišla jeho dcera a posadil si ji před sebe. Prorok - salla lláhu alajhi wa sallam - se muže zeptal: „Cožpak si se k nim nezachoval stejně?“ (sbírka al-Bazzára) Prorok - salla lláhu alajhi wa sallam - nám dokonce řekl, že dobré zacházení s dcerami a náklonnost k nim je bránou do Ráje. Prorok - salla lláhu alajhi wa sallam - řekl: „Kdo má tři dcery nebo tři sestry, nebo dvě dcery nebo dvě sestry, nechť se k nim chová pěkně a je bohabojný. Pak ho čeká Ráj.“

Povinností dětí je chovat se pěkně k rodičům. Upřednostňování v obdarovávání a dávání dárků by nemělo být záminkou neposlušnosti vůči rodičům. Rodiče pro své děti podstupují oběti, vynakládají úsilí a mnohé dávají, za což si zasluhují, aby s nimi bylo dobře zacházeno. Všemohoucí Alláh praví: „Pán tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali a abyste rodičům dobré prokazovali. A jestliže jeden či oba z nich u tebe zestárnou, neříkej jim 'Fuj!' a neodbývej je stroze, nýbrž mluv s nimi slovem laskavým! Skloň k nim oběma z milosrdenství křídla pokory a řekni: ,Pane můj, smiluj se nad nimi oběma, tak jako oni mě vychovali, když jsem byl malý!‘“ (17:23-24)

Šejch Usama al-Deiri (islam.cz)