Půjdou do ráje i křesťané a židé?

Do ráje půjde každý věřící člověk, i kdyby měl v srdci tu nejmenší víru. Správnou otázkou však je, která víra je správná?

Nejdříve bychom si měli všichni ujasnit něco důležitého, nelze ukazovat konkrétně na kohokoli a tvrdit, že ten člověk (náš soused Pavel, Benjamin či Ahmed...) půjde do pekla nebo do ráje, nepřísluší nám to. Také bychom neměli mluvit o mrtvém a říkat s jistotou, že on je v pekle nebo v ráji. My to nevíme, neboť nemáme ani ponětí - v jakém stavu odešel. Jen Bůh ví a je to jedině Jeho rozhodnutí, nikoho jiného. Něco takového můžeme říkat pouze o lidech, o kterých to řekl sám Bůh, anebo se o nich zmínil prorok Muhammad (mír s ním).

Jen Alláh ví, co člověk ve svém srdci skrývá, co bude/nebude a v jakém stavu z tohoto světa každý z nás jednou odejde. Celá tato záležitost (kdo konkrétně půjde do ráje/pekla) je mezi každým člověkem a Bohem, nikdo třetí s tím nemá nic společného. My víme jen to, co je dáno všeobecně (z Koránu a sunny).

Kdo vstoupí do ráje, co je správná víra?

Do ráje vstoupí každý, kdo upřímně věří v Boha, Stvořitele všeho a všech. Ten, který je absolutním Pánem a nemá ve Svém panství rovného. On přikazuje všem, co chce a kdy chce, Jemu však nepřikazuje nikdo nic. Bůh není nikdy unavený, nepláče, ničeho nelituje, nedělá chyby, nelže a nezapomíná, Bůh je Dokonalý, nelze Ho přirovnávat k člověku. Není trojjediný, neplodil a nebyl zplozen. Všichni Ho potřebují, ale On nepotřebuje nikoho a nic. Vše na nebesích i na zemi patří Jemu. Neunikne mu ani kvítek a nikdo se před Ním nemůže ukrýt. On dává život a bere život komu chce a kdy chce. On je nade vším mocný a má vše pod Svou kontrolou. Jeho velebí veškeré Jeho stvoření a jen On ví vše nejlépe. On jediný je Chvályhodný, Nejkrásnější, Vševědoucí, Nejmoudřejší a jen On je tím nejlepším Ochráncem. Jen Alláh má právo na to být uctíván, bez jakýchkoliv prostředníků i partnerů. A neexistuje nic, co by Mu bylo podobné, On slyšící je i Jasnozřivý. A On je ten, k němuž se všichni navrátíme.

Jaká víra není správná - velký širk (přidružování)

1. Přiřazovat Bohu společníky, Jemu rovné - syny/dcery, ducha svatého, svatou trojici, proroky, posly, přátele proroků, matky proroků, anděly, jakéhokoliv vládce nebo zbožného člověka...
2. Připisovat komukoliv/čemukoliv vlastnosti a schopnosti, které náleží pouze a jedině Bohu.
3. Modlit se k Bohu prostřednictvím něčeho/někoho - mrtvoly, hroby, sochy, obrazy...
4. Dosadit na Jeho místo někoho/něco jiného - sluníčko, zvíře, sochu, oheň, "matku přírodu", jakéhokoli člověka...
5. Upřímná víra v pověry, jako například rychle zaklepat (na zuby/dřevo) - neštěstí, černá kočka - smůla, rozbité zrcadlo - neštěstí, šlápnutí na kanál - neštěstí i smůla...
6. Magie, ať už v dobrém slova smyslu, nebo ve špatném.
7. Upřímně věřit jakémukoliv výkladu o budoucnosti (horoskop, karty, káva, z ruky, křišťálová koule...).

Přidružování je největší a nejhorší hřích, který Bůh neodpustí nikomu, kdo v takovém stavu zemře. Proto by se měl člověk co nejdříve zamyslet, dokud má ještě čas. 

Malý širk 

1. Spoléhat se na cokoliv jiného (amulety, čtyřlístek, kameny, Korán v kapse, Korán v obraze, řetízek se jménem Alláha, verše z Koránu kdekoliv napsané či vytisknuté apod.), než na Stvořitele a upřímně věřit tomu, že to přinese štěstí či ochranu od zlého oka. V muslimských zemích je tohle velmi rozšířené, když se například narodí miminko, je u některých rodin zvykem darovat mu něco (řetízek, kapesníček apod.) s veršem z Koránu, aby ho to ochránilo před zlým okem. 
2. Přísahat na cokoliv jiného - kromě Boha nebo volat kohokoliv jiného - než Stvořitele. U nás v ČR máme hodně ve zvyku říkat Ježíšmarjá, pozor na to! V muslimských zemích je to zase - ó Muhammad, ó Alí nebo ó Husajn. Co se přísahy týče, je to všeobecně hodně rozšířené - přísahám na své dítě, na mámu, na tátu apod., pozor na to! 
3. Nechat si vyložit budoucnost bez toho, aby tomu člověk uvěřil. Zkrátka jen tak, ze zvědavosti, z legrace. 

Malý širk se týká pouze muslimů a kdokoliv něco takového udělá nebo má ve zvyku to dělat pravidelně, spáchal víc než velký hřích a bude za to potrestán. Malý širk nestaví člověka mimo islám, ale poškozuje víru, je to obrovský hřích a jeden krok k velkému širku. Co se týče výkladu budoucnosti, kdokoliv něco takového udělá, Bůh od něj celých 40 dnů nepřijme jeho modlitby, které se i tak musí modlit, jinak bude potrestán za zanedbávání svých povinností. A Bůh ví nejlépe.

Kdo nevstoupí do ráje?

1. Člověk, který popírá existenci Boha a v takovém stavu zemře.
2. Člověk, který přidružuje (velkých širk) k Bohu a v takovém stavu zemře.
3. Pokrytec - ten, který předstírá, že uvěřil a ve skutečnosti neuvěřil a v takovém stavu zemře.

Lidé z doby Mojžíše (mír s ním), kteří následovali svého proroka a v jeho době zemřeli, vstoupí do ráje, pokud měli upřímnou a čistou víru. Lidé z doby Ježíše (mír s ním), kteří následovali svého proroka a v jeho době zemřeli, do ráje vstoupí, pokud měli upřímnou a čistou víru. A kdokoli odmítl následovat jakéhokoliv proroka/posla, nemá čistou a upřímnou víru a do ráje nevstoupí.

Člověk, který popírá jakéhokoliv proroka, nemá dle islámu čistou a správnou víru?

Popírá něco, co lidem poslal sám Bůh s jasnými důkazy.

V tomto případě se musí pochopit čistý a hluboký základ toho, proč byli proroci/poslové posíláni ke svým národům. Proč? Protože následovníci proroků se časem odklonili od původního učení a začali zavádět nové myšlenky a praktiky, tím se ztratila čistá víra v Boha. Když Bůh poslal nového proroka, bylo to kvůli tomu, aby opět přivedl lid na správnou cestu. Tím pádem je naprosto logické, že lidé, kteří odmítli následovat jakéhokoliv proroka, zůstali na špatné cestě. Neboť jejich víra už nebyla původní učení onoho proroka a nebyla ani učení nového proroka. Prorok Muhammad (kéž mu Alláh požehná a dá mu mír) byl poslán ze stejného důvodu. Už v době, kdy žil, měli lidé pokřivenou a nečistou víru (přidružovali, modlili se k sochám, hrobům, prohlašovali Ježíše za Jeho syna atd.). Prorok Muhammad (mír s ním) hlásal víru v Jednoho Jediného Boha, kterému není nic a nikdo roven a pouze On má právo na to být uctíván. Tím opět jen potvrdil to, co bylo před ním a vše uzavřel. To znamená, že po něm už nepřijde nikdo a islám je univerzální náboženství a poslední cesta pro lidstvo veškeré, která je chráněna Alláhem až do Dne soudného. A každý, kdo odmítl následovat pravdu, zůstal na špatné cestě.

„Rci: ,On Bůh je jedinečný, Bůh sám o sobě věčný. Neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven.‘“ Upřímnost víry

Bůh nerozděluje věřící na židy, křesťany nebo muslimy, dle islámu jsou muslimové všichni, kdo následovali pravdu - od Adama (mír s ním) až po proroka Muhammada (kéž mu Alláh požehná a dá mu mír) - protože uznávali, přijímali a podřizovali se vůli jediného Boha. Názvy jako judaismus či křesťanství neurčil Bůh ani Jeho proroci a nebyly zavedeny ani za jejich života. Každý prorok/posel hlásal islám (úplné podřízení či odevzdání se jedinému Bohu) a potvrdil jen to, co už bylo před ním. Všichni proroci a poslové před prorokem Muhammadem (mír s ním) byli posláni ke svým národům, aby varovali a učili jen svůj lid, nikoli celé lidstvo. Z toho důvodu můžeme vidět drobné rozdíly v zákonech, které byly určené Bohem dle potřeb a vývoje určité společnosti. Jediný prorok a posel, který byl poslán pro lidstvo veškeré, byl Muhammad (kéž mu Alláh požehná a dá mu mír).

Podíváme-li se na to z jiné stránky (pro lepší pochopení), tak každý stát má své zákony, které jsou čas od času změněny/upraveny dle potřeb určité společnosti a pro zachování pořádku v celé zemi. V případě, že jsou zavedeny nové zákony, ty staré už automaticky zanikají a platné nejsou, nikdo se jimi neřídí. Každému připadá naprosto normální ba dokonce samozřejmé, aby respektoval i dodržoval zákony nové, kdo tak činit nebude, bude příslušnými orgány právem potrestán.

Všichni následovníci proroka Muhammada vstoupí do ráje?

Prorok Muhammad (mír s ním) řekl, že jeho následovníci se rozdělí do 73 skupin a jen jedna, ano, jen jedna skupina těchto lidí vstoupí do ráje. Která? Ta, která má čistou, upřímnou a správnou víru (následuje Proroka a jeho učení).

Jak je to možné, neříká se náhodou, že ten, kdo vysloví šahádu, vstoupí do ráje?

Ano, ale to ještě neznamená, že každý, kdo vysloví šahádu, má čistou, upřímnou a správnou víru. I někteří muslimové mají špatnou víru a dělají nesprávné věci týkající se víry (velký širk), které jsou zmíněné výše.

Všeobecně víme, že ten - kdo vyznává, že není božstva kromě Boha a Muhammad je Jeho posel - vstoupí do ráje. A všeobecně víme - jakou víru mají dnešní křesťané a židé, a na tom základě můžeme tvrdit, že nemají správnou víru - tudíž do ráje nevstoupí. Dále je to individuální, každý je před Bohem zodpovědný pouze a jedině sám za sebe a jen Bůh ví nejlépe.

A má muslim právo na to říkat takhle lidem, že jejich víra je pokřivená?

Ano, je to dokonce naše povinnost, sdělit všeobecně lidem pravdu, zbytek už není v naší moci a zajímat nás víc nemusí. Můžeme to říct i někomu konkrétně, ale to už spíš blízké osobě, která nám přímo řekne detaily o své víře. Samozřejmě k tomu musí být vhodná chvíle a způsob by měl být vždy hezký, milý a ohleduplný. Je v našem zájmu, abychom říkali lidem pravdu a nesmíme ji zatajovat, muslim by měl přát ráj všem lidem.

A co člověk, který má upřímnou, správnou a čistou víru, uznává všechny proroky, jen se oficiálně nehlásí k žádnému náboženství?

Těžko říct. Člověk je někdy pyšný a je přesvědčen, že on je "někdo", kdo nepotřebuje následovat Proroka (mír s ním) a jeho učení, tím pádem si ale vytvořil vlastní náboženství a zpochybnil to, co nám všem Bůh dal.

Dělejme vše proto, abychom my patřili mezi ty šťastné, kteří s Jeho milostí vstoupí do ráje, inšáAlláh.

A Bůh ví nejlépe.