Prorok Jakub (mír s ním)

Prorok Jakub (mír s ním) pocházel z rodu zbožných Alláhových proroků a pokračoval v šíření poselství Jednoty prostřednictvím svého potomstva. Byl synem proroka Izáka (mír s ním) a jeho dědečkem nebyl nikdo jiný než prorok Abrahám (mír s ním). 

Korán se nezabývá podrobnostmi života proroka Izáka (mír s ním) a následně ani proroka Jakuba (mír s ním). Proto to, co je známo o Jakubově raném životě, je často převzato spolehlivými komentátory Koránu z lidu Knihy. 

Děti Izraele

Prorok Jakub (mír s ním) byl otcem dvanácti synů. Prvních deset se narodilo jeho první ženě, zatímco prorok Josef (mír s ním) a jeho bratr Benjamin se narodili jeho druhé ženě. Těchto dvanáct synů tvořilo původních dvanáct kmenů - děti Izraele.

 „Uvěřili jsme v Boha a v to, co seslal nám, i v to, co seslal Abrahámovi, Ismaelovi, Izákovi, Jakubovi a kmenům, i v to, co bylo dáno Mojžíšovi, Ježíšovi, a v to, co bylo dáno prorokům od Pána jejich. My nečiníme rozdíl mezi nimi a do vůle Pána svého jsme odevzdáni!“ 2:136

V tomto verši Alláh zmiňuje Jakubovy kmeny, což znamená jeho dvanáct dětí. Poté, co se Josef v Egyptě dostal na post hlavního ministra, přestěhovala se tam celá jeho rodina. Žili tam spokojeně po mnoho generací, dokud se nedostali pod tyranii faraona, kdy velmi trpěli. Vysvobození nalezli až po příchodu proroka Mojžíše (mír s ním). 

„A hle, poprosil Mojžíš o vodu pro lid svůj a pravili jsme: ‚Udeř holí svou do skály!‘ A vytrysklo z ní dvanáct pramenů, takže každý (z kmenů) věděl, kde jest mu píti. ‚Jezte a pijte z toho, co Bůh vám uštědřil, nebuďte však těmi, kdož na zemi šíří pohoršení!‘“ 2:60

Prorok Jakub (mír s ním) a jeho příběh v Koránu 

„Hle, pravil Josef otci svému: ‚Otče můj, spatřil jsem ve snu jedenáct hvězd, slunce i měsíc a zřel jsem, jak přede mnou se klaní.‘“ 12:4

Prorok Jakub (mír s ním), obdařený schopností vykládat sny, byl přemožen nesmírnou radostí. Pochopil, že sen je znamením od Alláha, který si vybral Josefa, aby pokračoval v jeho odkazu a stal se nástupcem proroctví. Předpokládá se, že ve snu jedenáct hvězd symbolizuje jeho bratry a slunce a měsíc jsou jeho rodiče. Jakub se však obával reakcí Josefovo bratrů na tento sen, neboť ačkoli se Jakub (mír s ním) choval ke všem stejně, cítili závist vůči Josefovi. Věděl, že žárlivost je zákeřná emoce, která má moc způsobit značné škody. Proto varoval Josefa, aby o svém snu neříkal svým bratrům.

Navzdory Jakubovu úsilí se v srdcích jeho synů v průběhu let stále více rozhořívala zášť vůči Josefovi. Jednoho dne se jeho starší synové obrátili na Jakuba a navrhli mu, aby dovolil Josefovi, aby jel s nimi na výlet.

„A řekli: ‚Otče náš, proč nám nedůvěřuješ ohledně Josefa, vždyť my věru jsme jeho rádci upřímnými. Pošli jej zítra s námi, ať povyrazí se a pohraje si a my budeme na něj dobrý pozor dávat!‘ Odpověděl: ‚Rmoutí mě, že jej odvádíte, a mám strach, že by jej vlk mohl sežrat, zatímco vy se nebudete o něj starat.‘ Řekli: ‚Kdyby jej měl sežrat vlk, když je nás takový houf, bylo by to s námi velmi špatné!‘“ 12:11-14

„A vrátili se navečer s pláčem k otci svému a řekli: ‚Otče náš, odešli jsme, abychom závodili v běhu a nechali jsme Josefa u věcí našich a sežral jej vlk. Ale ty nám neuvěříš, i kdybychom hovořili pravdu.‘ A předložili jeho košili, na níž byla krev falešná; i zvolal otec jejich: ‚Ó nikoliv, to duše vaše vás svedly ve věci té, leč trpělivost je překrásná a u Boha je třeba hledat útěchu před tím, co mi namlouváte.‘“ 12:16-18

Uplynuly roky a Jakub (mír s ním) dál mlčky truchlil pro Josefa. Oči mu zbělely, jak pomalu ztrácel zrak, ale jeho víra v Alláhovu moc, že mu vrátí syna, neochabovala.

Egypt a sousední oblasti zasáhl strašlivý hladomor. Prorok Jakub (mír s ním) nařídil svým synům, kromě Benjamina, aby se vydali do královského paláce v Egyptě a zajistili zásoby. Po návratu oznámili otci, že jim skladník v královském paláci odmítl poskytnout další zásoby, pokud se nevrátí s nejmladším bratrem. Jakub nebyl touto zprávou potěšen. Jak by jim mohl znovu důvěřovat poté, co ho zklamali? 

„Odpověděl: ‚Což vaše ochrana bude jiná než předchozí ochrana jeho bratra? Však Bůh nejlepší je z ochránců a nejslitovnější ze slitovníků!‘ Když otevřeli svá zavazadla a shledali, že zboží jejich jim bylo navráceno, zvolali: ‚Otče náš, co více si přát? Toto naše zboží bylo nám vráceno a my zásobíme rodinu svou; ochráníme bratra svého a dostaneme o náklad jednoho velblouda navíc a to bude náklad snadný.‘“ 12:64-65

„Pravil otec jejich: ‚Nepošlu jej s vámi, pokud se mi nezavážete úmluvou před Bohem, že mi jej nazpět přivedete, leda budete-li něčím obklopeni.‘ A když se mu zavázali úmluvou, pravil: ‚Bůh je toho, co jsme řekli, ručitelem.‘“ 12:66

„A dodal: ‚Synové moji, nevcházejte do města jedinou branou, nýbrž vejděte branami různými; já nemohu vám v ničem pomoci proti Bohu, neboť rozhodnutí je věru jen u Boha. Na Něj se spoléhám a nechť na Něj se spoléhají všichni, kdož se spoléhají.‘“ 12:67

„I pravil Jakub: ‚Ó nikoliv, to duše vaše vás svedly ve věci té - leč trpělivost je překrásná a snad Bůh mi je navrátí všechny, vždyť On vševědoucí je i moudrý.‘ A odvrátil se od nich a zvolal: ‚Ó jak smutno je mi po Josefovi!‘ A zbělely oči jeho od zármutku a byl sklíčen. I řekli: ‚Při Bohu, což nepřestaneš vzpomínat na Josefa, dokud nezeslábneš zármutkem anebo se nezahubíš?‘ Řekl: ‚Žaluji zármutek svůj i lítost jedině Bohu a vím od Boha to, co vy nevíte.‘“ 12:83-86

Prorok Jakub (mír s ním) je příkladem pro všechny muslimy

Nejvíce chvályhodný je způsob, jakým Jakub (mír s ním) reagoval v náročných situacích. V těžkých chvílích se obracel k Alláhovi a prohlašoval „fasaabrun džamíl“, což znamená „krásná trpělivost“. Je to zvláštní druh trpělivosti, která se vyznačuje zachováním pozitivního pohledu a neochvějné důvěry v Alláhův plán, zejména v těžkých chvílích.

Prorok Muhammad (mír s ním) řekl: „Skutečná trpělivost se projevuje v prvních chvílích neštěstí.“ (al-Buchárí)

Jde o to projevit klid a víru místo toho, abychom podlehli hněvu nebo frustraci. Pro věřícího člověka je každá okolnost, jakkoli náročná, nakonec prospěšná, i když její dobro nemusí být okamžitě zřejmé.

Často jsme vedeni Alláhem způsobem, který přesahuje naše chápání, a tak nejsme schopni vidět celý obraz, dokud se postupem času nepodíváme zpět na naši cestu a neuvidíme, jak bylo všechno propojené. Například Josefova zrada ze strany jeho bratrů a následné útrapy nakonec vedly k tomu, že začal pracovat pro krále a zachránil nespočet životů. Alláhovy cesty jsou skutečně tajemné a vždy vedou k lepšímu, i když nám to není hned jasné. Musíme obměkčit svá srdce a skutečně pochopit, že Alláh ví nejlépe, co je pro každého z nás nejlepší. 

Shledání

Prorok Jakub (mír s ním) pak přikázal svým synům, aby se vrátili a hledali oba své bratry. 

„Synové moji, jděte a pátrejte po Josefovi a bratru jeho! A neztrácejte naději v laskavost Boží, vždyť jen lidé nevěřící ztrácejí naději v laskavost Boží!“ 12:87

„A když se karavana vracela, pravil otec jejich: ,Já doopravdy cítím vůni Josefovu! Kéž byste mne nepokládali za blouznivce.‘ Odpověděli: ,Při Bohu, tys opět ve starém svém bludu!‘ A když přišel posel se zvěstí radostnou a vložil mu košili na tvář, stal se Jakub opět vidoucím a řekl: ,Což neřekl jsem vám, že vím od Boha to, co vy nevíte?‘ Pravili: ,Otče náš, pros za nás Boha o odpuštění hříchů našich, vždyť my věru jsme byli hříšníky.‘ Řekl: ,Budu prosit Pána svého o odpuštění pro vás a On věru je odpouštějící, slitovný.‘ A když všichni přišli k Josefovi, přitáhl blízko k sobě rodiče své a řekl: ,Vstupte do Egypta v bezpečí, chce-li tomu Bůh!‘ 12:94-99

„A uvedl rodiče své na trůn, zatímco ostatní se mu klaněli padajíce na tváře. Pak pravil: ,Otče můj, toto zde je výklad mého snu dávného a Pán můj jej uskutečnil. A byl vůči mně dobrotivý, když mne vyvedl z vězení a přivedl vás z pouště poté, co satan způsobil roztržku mezi mnou a bratry mými. Pán můj je věru obratný v tom, co chce, a On vševědoucí je i moudrý.‘“ 12:100

Odchod proroka Jakuba (mír s ním)

Než prorok Jakub (mír s ním) zemřel, položil svým synům poslední otázku.

„Byli jste svědky toho, když smrt přišla k Jakubovi a když se otázal synů svých: ,Co budete uctívat po smrti mé?‘ Odvětili: ,Budeme uctívat Boha tvého a Boha předků tvých, Abrahama, Ismaela a Izáka, jako Boha jediného a do vůle Jeho budeme odevzdáni.‘“ 2:133

(Moje poznámka: Možná někoho bude zajímat, proč Bůh v Koránu zmiňuje děti Izraele a ne děti Jakuba. Vysvětlení je ve významu samotného slova. ISRA znamená služebník a IL znamená Alláh/Bůh, Izrael je tedy služebník Boží, děti služebníka Božího.)

A Bůh ví nejlépe. 

Zdroj: myislam.org