Prorok Dhul-Kifl (mír s ním)

Příběh Dhul-Kifla je tak trochu záhadou. Doslovný význam jména "Dhul-Kifl" může být mimo jiné „majitel“ nebo „dávající dvojnásobnou odměnu či podíl“. To znamená, že byl prorokem, který dával víc, než se od něj požadovalo. Ve svých modlitbách, uctívání a skutcích dával dvojnásobek nebo násobek. Ať se od něj vyžadovalo cokoli, dělal toho víc pro potěšení Alláha. 

Další možný výklad je, že jako Alláhův prorok nesl dvojnásobnou odpovědnost. Podle jednoho vyprávění se například ve dne postil, v noci se věnoval modlitbám, bohoslužbám a byl soudcem mezi lidmi. To vyžadovalo naprosté ovládnutí emocí a vyhýbání se projevům hněvu.

Mějte na paměti, že přesná definice Dhul-Kiflovy role nebo důvod tohoto titulu zůstává předmětem spekulací. To, co je o Dhul-Kifl známo, však pochází z následujících dvou veršů Koránu.

„A zmiň se o Ismaelovi, Idrísovi a Dhul-Kiflovi - a ti všichni byli trpěliví, a uvedli jsme je do milosrdenství Svého a jsou mezi bezúhonnými.“ 21:85-86

Byl Dhul-Kifl prorok? 

Dva verše v Koránu sice Dhul-Kifla vyzdvihují, ale poskytují o něm jen omezené informace, což vede k různým názorům na to, kdo přesně to byl. Učenci diskutují o tom, zda byl Dhul-Kifl Alláhův prorok nebo světec. Podle jedné z teorií by Dhul-Kifl mohl být biblický prorok Ezechiel. Tato souvislost však není doložena.

Příběh proroka Dhul-Kifla podle Ibn Džaríra 

Imám Ibn Džarír vyprávěl, že nebyl prorokem, ale spravedlivým mužem, a poskytl další náhled do Prorokova života. 

Když prorok al-Jasa (Eliša, mír s ním) zestárl, hledal nástupce, který by pomohl vést Izraelity, a potřeboval někoho klidného s jasnou myslí. Shromáždil skupinu společníků a stanovil tři podmínky, které podle něj svědčí o velkém vůdci: „Za mého nástupce bude považován ten, kdo se celý den postí, po celou noc vzpomíná na Alláha v modlitbě a nikdy neztrácí rozvahu.“ 

Poměrně neznámá osoba, kterou lidé opovrhovali, povstala a nabídla se na tuto práci. Prorok al-Jasa se ho zeptal, zda jsou tyto tři podmínky splněny. Muž na všechny tři odpověděl ano, ale al-Jasa jeho tvrzení neuvěřil a z nějakého důvodu ho odmítl. Po několika dalších dnech al-Jasa znovu shromáždil skupinu a zopakoval, zda byly splněny jeho podmínky. Všichni zůstali sedět vedle stejného muže. Když al-Jasa viděl jeho vytrvalost, jmenoval tohoto muže svým zástupcem. Aby však skutečně vyzkoušel jeho vůli, požádal několik lidí, aby se pokusili muže přesvědčit, aby udělal něco, co by vedlo k jeho odvolání z funkce zástupce. Všichni to zkusili a všichni neuspěli.

Pak Iblís (satan) nabídl své služby al-Jásovi: „Přenech ho mně. Já se o něj postarám.“ 

Muž si vytvořil rutinu, která zahrnovala půst během dne, modlitby a vzpomínání na Alláha během noci. Odpoledne si zdřímnul, aby si odpočinul. 

Iblís se rozhodl vyrušit muže těsně před odpoledním spánkem, zaklepal na dveře a prosil, aby ho pustil dovnitř: „Jsem starý mučitel.“ Iblís byl přivítán a začal vyprávět o krutosti a nespravedlnosti, kterou zažil. Natahoval příběh tak dlouho, že Dhul-Kiflovi nezbyl čas na každodenní spánek. Muž se nabídl, že se druhý den setkají u soudu, aby nastolil spravedlnosti. 

Muž čekal na Iblíse další den, ale ten se neobjevil. Druhý den ráno čekal na Iblíse, ale ten nikde. Nakonec, těsně předtím, než si muž chtěl dát obvyklého šlofíka, přišel Iblís a začal bušit na dveře. 

Muž se ho zeptal klidně: „Neřekl jsem ti včera, aby ses dostavil k soudu, ale nedostavil ses ani dnes ráno?“ Odpověděl: „Pane, moji nepřátelé jsou velmi zlí lidé; když se dozvěděli, že zasedáte u soudu a chcete je donutit, aby mi vrátili, co jim náleží, souhlasili s mimosoudním vyrovnáním. Ale jakmile jsi opustil svůj dvůr, od svého slibu upustili.“ 

Rozhovor pokračoval dlouho, a když se mu nepodařilo zdřímnout si, muž požádal Iblíse, aby tedy znovu navštívil jeho dvůr a urovnal záležitosti. Muž opět trpělivě čekal, ale Iblís nedorazil. Když se toho dne vrátil domů, cítil se vyčerpaně. Požádal rodinu, aby nikomu nedovolila klepat na dveře.

Iblís se znovu pokusil narušit jeho spánek, aby se nemohl postit a modlit, a doufal, že se rozzlobí, ale když se pokusil zaklepat na dveře, členové mužovy rodiny ho zastavili. Iblís byl odhodlaný, vnikl k němu domů a začal klepat na dveře jeho pokoje.

Muž uviděl Iblísův klobouk a byl si vědom toho, že vstoupil do domu, zatímco dveře zůstaly zavřené. Pak si náhle uvědomil, že muž, který stojí před ním, je Iblís, a zeptal se ho: „Jsi nepřítelem Boha?“ Iblís přiznal, kdo ve skutečnosti je a poznamenal: „Zničil jsi všechny mé plány a zmařil všechny mé snahy zlákat tě do mého plánu. Mým záměrem bylo tě nějak rozzlobit, aby se jedno z tvých tvrzení před al-Jásou ukázalo jako nepravdivé.“

Imám Ibn Džarír byl toho názoru, že Dhul-Kifl není jméno, ale spíše titul, který byl tomuto muži kvůli této příhodě udělen. Skutečné jméno je neznámé.

A Bůh ví nejlépe. 

Zdroj: myislam.org