Barzach - Část 6. Promlouvá k vám Bůh?

Už jsi někdy viděl Alláha? A pokud ne, jak často s Ním mluvíš? Každý den otevřeme oči a vnímáme svět kolem nás. Krásu stvoření, tváře, které milujeme, požehnání, na která někdy zapomínáme. Zrak je mocný smysl.

Lidé říkají: „Vidět znamená uvěřit,“ že? Ale už jsi někdy viděl Alláha? A pokud jsi Ho nikdy neviděl, jak dosáhneš Jeho blízkosti?

Abú Jazíd al-Bustámí (nechť mu Alláh prokáže milosrdenství) vyprávěl: „Viděl jsem svého Pána ve snu. A řekl jsem: ‚Jak se k Tobě mohu přiblížit, ó můj Pane?‘ A můj Pán odpověděl: ‚Zanech svého já a přibliž se.‘“

Imám Ahmad (nechť mu Alláh prokáže milosrdenství) také vyprávěl: „Viděl jsem svého Pána ve snu a řekl jsem: ‚Ó můj Pane, jak je možné dosáhnout Tvé blízkosti?‘ A On odpověděl: ‚Ó Ahmade, skrze Mé slovo.‘ Tedy recitací Koránu. Řekl jsem: ‚A ó můj Pane, když recitujeme s porozuměním nebo i bez porozumění?‘ A Alláh, Mocný a Vznešený, odpověděl: ‚S porozuměním i bez porozumění.‘“

To znamená, že Korán je požehnaný a samozřejmě je lepší číst ho s tafsírem a pochopením. Ale i samotná recitace Alláhových slov je jedním z nejlepších způsobů, jak se k Němu přiblížit.

Ibn al-Džawzí (nechť mu Alláh prokáže milosrdenství) uvádí, že Jahjá al-Bakká (nechť mu Alláh prokáže milosrdenství) viděl ve snu svého Pána a řekl: „‚Ó můj Pane, jak dlouho už Tě volám a Ty mi neodpovídáš?‘ A Alláh mu odpověděl a řekl: ‚Ó Jahjá, miluji, když slyším tvůj hlas.‘“

Prorok (mír s ním) řekl, že: „Ihsán neboli dokonalost je, že uctíváš Alláha, jako bys Ho viděl, a pokud Ho nevidíš, pak víš, že On vidí tebe.“ Ale co to prakticky znamená?

Existuje jedno podání, ve kterém Prorok (mír s ním) tuto myšlenku rozvedl. Mu'áz (nechť je s ním Alláh spokojen) vyprávěl: „Přišel jsem k Prorokovi (mír s ním) a řekl jsem: ‚Ó Posle Alláhův, dej mi radu.‘ A Prorok (mír s ním) řekl: ‚Radím ti: uctívej Alláha, jako bys Ho viděl, a považuj se za jednoho z mrtvých. A vzpomínej na Alláha u každého kamene a každého stromu. A pokud spácháš hřích, vykonej dobrý skutek místo něj. Tajný čin za tajný čin a veřejný čin za veřejný čin.‘“

Přemýšlej o tom, jaká by mohla být souvislost mezi uctíváním Alláha, jako bys Ho viděl, a tím, že se již počítáš mezi mrtvé. Jedna z moudrostí této myšlenky spočívá v tom, že nyní vidíš realitu takovou, jaká skutečně je. A není nic skutečnějšího než Alláh.

Jsou zde sny, o nichž vypráví Prorok (mír s ním) a zbožní předkové, kde řekli: „Viděl jsem Alláha.“ A víme, že to byli pravdiví lidé. Imám Abú Hanífa (nechť mu Alláh prokáže milosrdenství) měl tuto zkušenost opakovaně. Takže toto je potvrzený jev, ale vidění Alláha ve snu je vzácné. Je to jedinečný zážitek duše. Vidění srdcem, které je skutečné, ale vůbec se nevyrovná skutečnému spatření Alláha v posmrtném životě, což je ten pravý dar, po kterém všichni toužíme. Je to něco, co Alláh daroval několika zbožným předchůdcům, ale neměli bychom se tím příliš zabývat.

Proč to tedy vůbec zmiňovat?

Protože pokud si toho všimneš, i v těch několika snech, které máme, je důraz stále na tom, že se máš spojit s Alláhem skrze Jeho slova v Koránu a skrze svá vlastní slova v du'á – v prosbách. To je ten klíč.

Nemusíš vidět Alláha tady. Ty s Ním už přímo komunikuješ, a to několikrát denně.

A někteří lidé mluví o Alláhovi, ale nemluví k Alláhovi. Někteří lidé znají Alláha, ale neznají Ho skutečně. A pochopení této přímé interakce duše může být hluboce život proměňující.

A samozřejmě, kdokoli cítí toto přímé spojení s Alláhem, chce vždycky více. A proto Mojžíš (mír s ním) chtěl spatřit Alláha už v tomto světě. Ale nebylo mu to umožněno. Ale čím ho Alláh poctil? Alláh ho poctil tím, že byl kalímulláh - tím, s kým Alláh přímo hovořil. „A když se tě Mí služebníci zeptají na Mě, pak Já jsem blízko.“

Než jsi sem přišel (moje poznámka: to se týká předsmlouvy, kdy Bůh vzal přísahu od všech duší dříve, než přišly na svět), Alláh k tobě přímo promluvil a řekl: „Nejsem snad váš Pán?“ A další otázka, která ti bude položena v hrobě, bude: „Kdo je tvůj Pán?“

Máš celý tento čas, abys Ho poznal mezi těmito dvěma otázkami. Budeš připraven odpovědět?

Věřící by teoreticky mluvil s Alláhem více než s kýmkoli jiným ve svém životě, pokud bychom vzali v úvahu pouze jeho modlitby. A Alláh ti přímo odpovídá, pokaždé, když se modlíš a recituješ súru al-Fátiha. I když se za den nepomodlíš ani jednu dobrovolnou modlitbu, stále budeš mít tento rozhovor s Alláhem alespoň 17krát přímo. A to ani nepočítáme zbytek modlitby nebo du'á (prosby), které proneseš během dne.

„Modlitba je vzestup věřícího.“ Stejně jako Alláh vzal Proroka (mír s ním) v těle i duši na cestu k Němu a přímo mu nařídil modlitbu, tak i tobě dal tvou modlitbu, aby tvá duše vystoupala k Němu a ty jsi s Ním mohl přímo hovořit.

A Prorok (mír s ním) řekl: „Nejblíže je služebník Alláhovi ve svém sudžúdu (v pokloně).“

Vzpomínám si, jak jsem se jednou zeptal bratra, který nedávno přijal islám: „Co je pro tebe na islámu nejkrásnější?“ A on jednoduše odpověděl: „Člověče, Alláh je prostě tak blízko. Nikdy jsem si neuměl představit, že bych mohl mluvit přímo s Bohem.“

A co řekl Prorok (mír s ním)? „Alláh říká: ‚Jsem se Svým služebníkem, jakmile si Mě připomene a jeho rty se pohybují, když vyslovuje Mé jméno.‘“

Nikdy nevyslovíš Alláhovo jméno, aniž by tě On sám nezmínil. Tvoje duše po Něm touží, neustále.

Dokonce i když spíš. Imám al-Bajhaqí (nechť mu Alláh prokáže milosrdenství) uvádí podání, které je připisováno Abú Dardáovi (kéž je s ním Bůh spokojen). A téměř totožné tvrzení pochází i od 'Abdulláha ibn 'Amra (kéž je s ním Bůh spokojen): „Duše věřícího je během spánku přivedena k Alláhovu Trůnu. A pokud usnul ve stavu taháry (očisty), je jeho duši umožněno vykonat sužúd (poklonu) Alláhovi.“

SubhánAlláh. Víme, že sunnou je vykonat očistu (wudú) před spaním. A pokud to uděláme, andělé za nás prosí Alláha po celou noc. Takže i když spíš, jsi k Němu přiblížen.

A míra, do jaké tvoje duše touží po Něm, ovlivňuje, jak Ho potkáš ve chvíli, kdy vstoupíš do barzachu (říše mrtvých).

Už někdo vidí Alláha? Opět, nic se nevyrovná spatření Alláha na onom světě.

Je zde ale krásné podání od Džábira (kéž je s ním Bůh spokojen), kde vyprávěl: „Prorok (mír s ním) ke mně přišel poté co byl můj otec umučen v bitvě u Uhudu. A řekl: ‚Ó Džábire, proč tě vidím tak zničeného?‘ A já jsem odpověděl: ‚Ó proroku Boží, mého otce zabili. A zanechal za sebou tolik lidí, kteří na něm byli závislí, a tolik dluhů.‘ A Prorok (mír s ním) mu řekl: ‚Mám ti říct něco, co tě potěší?‘ Řekl: ‚Alláh nikdy s nikým nemluvil přímo, aniž by mezi nimi nebyla clona… Ale s tvým otcem mluvil přímo.‘ A Alláh řekl jeho otci: ‚Ó Můj služebníku, požádej Mě o cokoli a Já ti to dám.‘ A on řekl: ‚Ó můj Pane, přiveď mě zpět k životu, abych mohl být znovu zabit v kvůli Tobě.‘ A Alláh odpověděl: ‚Již jsem rozhodl, že se nikdo nevrátí zpět do tohoto života.‘ A tak řekl: ‚Ó můj Pane, pak alespoň předej zprávu těm, kteří po mně zůstali.‘“

A právě tehdy Alláh seslal verš o mučednících: „Jsou živí, a Alláh se o ně stará.“

Tak se nad tím zamysli. Jediné, co si přál po tomto nádherném okamžiku, bylo vrátit se zpět a znovu obětovat svůj život pro Alláha. Představ si takovou touhu. A přemýšlej o mučednících Gazy, Jemenu a celého muslimského světa, kteří nyní zažívají Alláhovu blízkost, nejen toužící Ho spatřit, ale chtějící se pro Něj dál snažit, obětovat se pro Něj znovu a znovu.

Pamatuj si Imáma Ahmada, nechť mu Alláh prokáže milosrdenství, a mnohé sny o Prorokovi (mír s ním), které měl během svého mučení. Po jeho smrti jeden z jeho studentů vyprávěl: „Viděl jsem Imáma Ahmada ve snu. A řekl jsem mu: ‚Ó Abá 'Abdilláh, co s tebou učinil tvůj Pán?‘ A Imám Ahmad odpověděl: ‚Odpustil mi.‘ Řekl mi: ‚Ó Ahmade, kvůli Mně jsi dostal 60 ran.‘ A já odpověděl: ‚Ano, můj Pane.‘ A On řekl: ‚Nyní se ti ukazuje Má tvář, tak se na ni dívej, jak jen si přeješ.‘“

SubhánAlláh! Vidíš přímou souvislost mezi hořkou obětí pro Alláha, když Ho nevidíš, a sladkostí spatření Ho na onom světě.

Možná potrvá nějakou dobu, než Ho uvidíš přímo. A víme, že to nejvyšší/skutečné spatření je vyhrazeno pro ráj, ale mezitím vidíš Jeho znamení. A když zemřeš, uvidíš další znamení, která ti budou odhalena, jako by se mezi tebou a Ním odkryl další závoj.

Když lidé zemřou:

Věřící uvidí anděly milosti.
Nevěřící uvidí anděly trestu.
Mučedníci spatří ráj okamžitě
už při prvním úderu.

Pokud jsi věřící, bude ti dána vlastní verze Noční cesty a Nanebevstoupení. Jak vypráví Imám ad-Dahhák (nechť mu Alláh prokáže milosrdenství): „Když je duše věřícího služebníka vzata, je vynesena k nebesům. A ti, kdo jsou Alláhovi nejblíže, ji doprovázejí. Říkají: ‚Ó Pane, toto je Tvůj služebník, ten a ten.‘“ Ačkoli Alláh o něm ví lépe než oni.

A pak Alláh, Slaven a Vznešený, sesílá zapečetěný svitek, který mu zajišťuje ochranu před trestem.

A pak přichází význam Alláhových slov: „Však pozor! Vždyť věru kniha zbožných je v Illijún! Víš ty vůbec, co je to Illijún? Kniha označkovaná, na vlastní oči ji spatří ten, kdo k Pánu bude přiblížen.“

Otázka zní: Vidíš Alláha nyní skrze Jeho znamení a verše? A co to s tebou dělá? Nebo čekáš, až tě pohltí tento svět, takže pravdu uvidíš až tehdy, když už bude příliš pozdě jednat? Pokud chceš ten dar - spatřit Ho v onen den svýma vlastníma očima, uvědomuješ si, že ti Alláh již nyní dává přímý přístup k Němu?

Budeš čekat, až Ho spatříš tam? Nebo prohloubíš svou vnímavost už zde, zatímco budeš hledat Jeho blízkost?

„Dosud lhostejný jsi byl k tomuto dni, ale sňali jsme ti roušku tvou, takže zrak tvůj se dnes zaostřil.“

Ale tehdy už budeš mrtvý. Byl jsi někdy skutečně naživu?

„A když k některému z nich přichází smrt, tu volá: ‚Pane můj, dej mi vrátit se na zemi, možná že vykonám něco dobrého v tom, co jsem zanedbal!‘ Však pozor! Toto jsou jen slova, jež pronáší, avšak za nimi stojí přehrada až do dne, kdy budou vzkříšeni.“

A Bůh ví nejlépe.

Imám Omar Suleiman

Omar získal následující vzdělání:

Bakalářské tituly v oboru účetnictví a islámského práva.
Magisterské tituly v islámských financích a politické historii.
Doktorské studium islámského myšlení a civilizace na Mezinárodní islámské univerzitě v Malajsii (šáfi'ovský madzhab).

Moje poznámka a shrnutí k této celé přednášce: Je velmi důležité si uvědomit, že v tomto životě Boha nikdy nikdo nespatřil v Jeho skutečné podobě, naživo nebo ve snu, nikdy nikdo. Jestliže kdokoliv vyprávěl, že viděl Boha ve svém snu, bylo to myšleno tak, že Jej viděl v nějaké symbolické podobě, kdy Ho cítil, byl přesvědčen o tom, že je to On, mluvil s Ním. Jde tedy pouze o symbolická znamení a duchovní zkušenosti.

Zde si můžete zhlédnout plné znění přednášky v originále: https://youtu.be/fRVNp0AYoPA?si=iF_IMzBbvhJHKzN6