Muslimská komunita v České republice

Jak funguje muslimská komunita u nás v Čechách? Jaké máte vztahy, je pravda, že nejsou moc dobré? A je pravda, že se v modlitebnách učí o nenávisti k nemuslimům?

Když jsem před osmnácti lety konvertovala k islámu, tak u nás žádná modlitebna nebyla a komunita muslimů byla malá. Tenkrát jsem jela do Prahy, abych řekla šahádu v mešitě. Opakovala jsem ji po bratrovi z Jemenu, který se za krátký čas přistěhoval i s rodinou do našeho města a od té doby mě spolu s jeho manželkou několik let vyučovali islám, dodnes jsem jim nesmírně vděčná, kéž je Alláh za to odmění. Byli velmi přátelští, nikdy se na mě nekoukali divně, nikdy mi nenaznačili, že bych měla už nosit hidžáb, že ten lak na nehty je špatně a ta sukně též. Tohle všechno jsou věci, které jsou pro začátečníka velmi důležité a já v té době, díky Bohu, narazila na skvělé lidi.

Byli jsme super parta, ve které bylo pár českých konvertitů (já jediná romského původu), Alžířanů, Jemenců a Palestinců, a tak to zůstalo dodnes, i když už je nás o něco víc. A právě tím, jak se známe tolik dlouhých let, jsme jako jedna velká rodina. Jejich děti jsou jako moje děti a oni moje děti vnímají stejně (věřím tomu), někdy je to legrace, protože dneska už to jsou kolikrát dospělí kluci a dospělé holky, ale pro mě jsou to pořád naše děti.

Nemusíme se scházet každý den, avšak kdykoliv je potřeba, jsme tu jeden pro druhého. 

Co se týče vztahů v komunitě, jsou samozřejmě věci, které se mi nelíbí, nic není jen růžové, to je normální, na druhou stranu bych to nezveličovala. Kdo si myslí, že bratrství v islámu je o tom, že se lidé nikdy nerozhádají a všichni si perfektně rozumí, je zkrátka vedle jak ta jedle. Jsme pořád jen lidi a na jednom místě je mnoho různých kultur i zvyků, díky kterým může docházet k neshodám, nedorozumění a hloupým řečem, avšak určitě ne k nepřátelství či nenávisti. Není božstva kromě Alláha a Muhammad je Jeho posel, to je to, co nás drží při sobě a je to mnohem silnější než kulturní rozdíly, zvyky, drby a neshody. Neexistuje, aby se dva muslimové nepozdravili a nepopřáli si například k svátku nebo ramadánu, díky Bohu.

Za celou dobu jsem od nikoho neslyšela nic o nenávisti k nemuslimům. Muslimové v ČR jsou podle mě většinou slušní, hodní a dobří lidé, kteří si žijí svůj život a nikoho tím nezatěžují. Mají vlastní práci, své rodiny a k tomu všemu svůj čas někteří věnují i komunitě a modlitebnám, kéž je Alláh odmění. A nikdo z nich nemá sebemenší důvod ani zájem dělat tady nějaké problémy, díky Bohu.

Ono se celkově může zdát, že muslimové v ČR nic nedělají a "něco" dělají jen ti, kteří jsou mediálně známí, to však není pravda. Je několik muslimů, kteří se snaží vysvětlit věci kolem islámu, kteří mají různé islámské stránky, pořádají přednášky, překládají knihy, věnují se stránkám na sociálních sítích, vyučují arabštinu, mají skvělé nápady na různé akce apod., jen o nich nikdo nepíše a nikdo o nich neví, neboť oni o publicitu zájem nemají. Dále jsou tu skutečně vzdělaní muslimové v islámu, kteří vystudovali islámskou univerzitu a své znalosti předávají dál, takže těch muslimů, kteří něco dělají a snaží se o společné soužití s nemuslimy, je opravdu víc než se zdá.

A každý muslim ví, že například i pěkné chování k sousedům se počítá, takže podle mě se nějakým způsobem snaží všichni, i kdyby člověk rozdával jen hezký úsměv, je to dobré.  

Jak reagujete vy na muslimy, kteří jsou mediálně známí?

Kéž je Alláh odmění za jejich snahu seznámit lidi s islámem a muslimy všeobecně.

Chtěla byste něco změnit v muslimské komunitě? 

Jsem určitě toho názoru, aby v modlitebně působil i někdo, kdo umí perfektně česky a věnoval se novým konvertitům. Ti nováčci to opravdu potřebují, nemají se na koho obrátit, kolikrát ani neví, jak se mají modlit a potřebují si s někým popovídat. Když to nenajdou v mešitě, kde jinde to mají hledat?

Jak reaguje muslimská komunita na vaší aktivitu, psaní blogu, veřejné příspěvky na sociálních sítích atd.?

Já jsem nikdy nevystupovala jménem všech muslimů v ČR, takže si myslím, že nikdo nemá potřebu se k tomu nějak extra vyjadřovat nebo mě řešit. Oni tak nějak vědí, proč to dělám, já vím, proč to dělám a Bůh ví nejlépe.

Setkala jste se někdy od nějakého muslima s kritikou?

Já si myslím, že každý má právo na svůj názor, i když nám se líbit nemusí. Kritiku občas slyšíme každý a někdy je pro nás dokonce přínosem, i já jsem jen člověk.

To je muslimská komunita v Česku tak, jak ji vnímám já, lidé, kteří mě tenkrát přijali k sobě jako mladou nadšenou konvertitku, která se chce vzdělávat. Kteří na mě nikdy křivě nekoukali, kteří nikdy nepohrdali mým původem a chovali se ke mně vždy s úctou a velkým respektem. A lidé, kteří tu pro mě vždy budou a já pro ně. Muslimská komunita, která mě i jednoho dne jistě připraví na mou poslední cestu, tohle všechno jsou ty správné a hezké vlastnosti muslimů, které z nás dělají bratry a sestry v islámu, alhamdulillah (díky Bohu).

A co byste dělala, kdyby byl mezi vámi někdo radikální, nahlásila byste ho, nebo by to byl také váš bratr/sestra, pro kterého/kterou byste tu byla?

Já slovo radikální nemám úplně ráda, v dnešní době se velmi často používá ve spojení s muslimy a hlavně ve věcech, které s tím nemají nic společného. Pokud se však budeme bavit o člověku, který by například hlásal, že se musí zabíjet nevěřící apod., tak ano, takového člověka bych nahlásila, neboť bych ho považovala za nebezpečného bezmozka.

Kéž nás i naše děti Bůh ochraňuje, kéž nám odpustí naše chyby i hříchy a kéž nás všechny vede správnou cestou 💕 

Pokud jsem se dopustila při psaní blogu nějaké chyby, kéž mi Bůh odpustí. 

© 2017-2025 Julinka Lerari | Kopírování obsahu možné pouze po předchozím písemném souhlasu.
 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!