Muslimové a Velikonoce

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného

Uznává islám Velikonoce? Slaví muslimové Velikonoce?

Muslimové věří, že Ježíš (mír s ním) nebyl ukřižován, nebyl zabit, ale Bůh jej povolal k sobě na jistý čas a až nastane jeho chvíle, bude navrácen zpět. 

„‚Věru jsme zabili Mesiáše Ježíše, syna Mariina, posla Božího!‘ Však nikoliv, oni jej nezabili ani neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo. A věru ti, kdož jsou o něm rozdílného mínění, jsou vskutku na pochybách o něm. A nemají o něm vědomosti žádné a sledují jen dohady; a nezabili jej určitě, naopak Bůh jej k sobě pozdvihl , neboť Bůh je mocný, moudrý. A věru není nikdo mezi vlastníky Písma, kdo by v Něj neuvěřil předtím, než zemře - a v den zmrtvýchvstání bude pak proti nim svědkem .“ 4:157:159

„A hle, pravil Bůh: ‚Ježíši, nyní tě odvolám a povznesu tě k Sobě a očistím tě od (špíny) těch, kdož neuvěřili. A ty, kdož tě následovali, učiním vyššími než ty, kdož nevěřili, až do dne zmrtvýchvstání. A pak se ke Mně všichni navrátíte a rozsoudím mezi vámi to, v čem jste se rozcházeli.‘“ 3:55

„Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Božím a slovem Jeho, které vložil do Marie, a duchem z Něho vycházejícím. A věřte v Boha a posly Jeho a neříkejte: ‚Trojice!‘ Přestaňte, a bude to tak pro vás lepší. Bůh vskutku je jediným Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše, co na nebesích je i na zemi; a Bůh dostatečným je ochráncem.“ 4:171

Ježíš (mír sním) svým druhým příchodem dokáže Židům, že se mýlili a nezabili ho, zároveň také dokáže křesťanům, jak moc přeháněli ve své víře a označovali jej za Boha, syna Božího či třetího z Trojice. Prorok Muhammad (mír s ním) řekl, že Ježíš (mír s ním) sestoupí mezi nás jako spravedlivý soudce. Dále také víme, že se Ježíš bude modlit po boku muslimů, muslimové budou spolu s Ježíšem bojovat proti Židům a Ježíš (mír s ním) zabije Dadždála (o tomto inšáAlláh v jiném článku). 

Něco málo z historie

Velikonoce, podobně jako Vánoce, byly zpočátku pohanským svátkem, kdy lidé v tomto období slavili příchod jara, s čímž byly spojené tradice a zvyky, které známe i dnes. Příchod jara se slavil, neboť lidé uctívali přírodu a jaro s sebou, jak jistě víme, přináší spoustu rozkvetlých stromů, květin, různé vůně, ale i různá mláďata (zajíčci, srnčata, koťátka atd.), což bylo považováno za zázrak bohů. 

Než se však přivítalo jaro, byla potřeba zbavit se zimy, a tak se vynášela Smrtka (bohyně smrti), tato tradice se na mnohých místech stále dodržuje (dřevěná tyč obalená slámou, oblečena do dámských šatů a ověšena vyfouklými vejci, které symbolizovaly smrt, se odnesla daleko od vesnice a byla vhozena do řeky nebo dolů ze skály). Cestou zpátky si dívky natrhaly rozkvetlé větvičky listnatých stromů a tím přinesly do vesnice jaro a vítala se bohyně plodnosti, Mokoš. Bohyně plodnosti s sebou přinášela i řadu různých rituálů, jako například zapichování větviček rozkvetlé vrby do země na okrajích polí nebo časnou ranní koupel v potoce (na Adama a Evu), která měla lidi ochránit před nemocemi a mladým dívkám zajistit krásu. 

Pomlázka také patří k pohanským jarním oslavám, šlehali se ale všichni, muži, ženy, mladí i staří, v dnešní době se šlehají už jen ženy. Pomlázka byla upletena z vrby, což se dochovalo dodnes. 

Barvená vejce též patří k jarním pohanským zvykům, nejoblíbenější byla červená, říkalo se jim krásky, a tak vzniklo označení pro barvená vejce - kraslice. Vejce měla pro pohany všeobecně hluboký význam, věřili tomu, že mají moc léčit, uzdravovat, dodávat sílu apod., vejce však vždy muselo být plné. Dnešní vyfouknutá malovaná vejce jsou novinkou 19.-20. století. 

Církev věděla, že tyto oslavy jsou hluboce zakořeněny a proto se rozhodla je propojit s křesťanstvím, neboť k utrpení Ježíše (mír s ním) a následnému vzkříšení dle církve došlo v tomto období. Více z pohledu křesťanství zde: https://www.novinky.cz/clanek/zena-velikonoce-velikonocni-krestanske-tradice-od-kvetne-nedele-po-bilou-nedeli-40280025

Ať už se na Velikonoce díváme jako na lidové tradice nebo jako na křesťanský svátek, pro muslimy je nepřípustné tyto oslavy slavit. Proč?

Z hlediska islámu jsou totiž mnohé z velikonočních tradic založeny na pohanských zvycích, což spadá pod širk - přidružování k Bohu. A pokud se na Velikonoce podíváme z křesťanského hlediska, oslavuje se během nich smrt a vzkříšení „Božího syna“, což je podle islámské víry opět jasné popření tawhídu - tedy absolutní jedinečnosti a božství Alláha. I to je považováno za širk.

Z těchto důvodů islám nepovoluje muslimům účastnit se oslav Velikonoc - ať už náboženskou formou, nebo skrze zdánlivě nevinné tradice.

A co muslimové, kteří Velikonoce slaví? 

Záleží na tom, co vede muslima k tomu, aby tento svátek slavil nebo se oslavy zúčastnil, u konvertitů to většinou jsou rodinné důvody, Bůh ví nejlépe, každý si to před Bohem bude muset obhájit sám. Musím ale říct, že Velikonoce nejsou v muslimských domácnostech tolik rozšířené, jako jsou Vánoce, díky Bohu. 

A co islámští učenci a jejich názory? 

Islámské stanovisko k oslavám Velikonoc je jasné - neexistuje žádný islámský učenec, který by jejich slavení obecně povoloval, stejně jako v případě Vánoc. Tyto svátky jsou z islámského pohledu spojeny s širkem, a proto se muslimům jejich oslava nedoporučuje, ba naopak - je považována za nepřípustnou.

Určitou výjimku mohou představovat konvertité, kteří kvůli své rodině a složitým rodinným vztahům mohou být vystaveni tlaku nebo obtížným situacím. I v takových případech však platí, že by měl muslim jednat s rozvahou, moudře a v rámci možností podle své víry.

A nakonec - před Bohem je každý zodpovědný sám za sebe. Každý ponese následky svých činů a rozhodnutí, a nikdo jiný za něj odpovědnost nepřevezme.

Může muslim popřát křesťanům na Velikonoce? 

Myslím si, že v tomto se učenci budou opět, podobně jako u Vánoc, trochu rozcházet. Bůh ví nejlépe. Každý ať následuje ten názor, o kterém si myslí, že je správnější. 

Muslimové jakékoliv svátky nemuslimů plně respektují - a je to dokonce naší náboženskou povinností, ale to neznamená, že jsou to i naše svátky, které bychom měli uznávat a slavit. 

A Bůh ví nejlépe.