Konvertité? Musíte? Hrajete si na Araby?

Mnozí lidé si konverzi vysvětlují tak, že přeci musel(a)! Nikdo nemusí nic, je to každého rozhodnutí. Pokud někdo konvertuje kvůli někomu/něčemu, já osobně to vidím jako zoufalství a touhu po tom, co nebude existovat ani po změně náboženství. Cokoliv, co je předstírané a není od srdce, dlouho nevydrží. Každý člověk si přeje být v životě šťastný, pokud si na něco budeme hrát, co se nám ve skutečnosti hnusí, je nereálné žít šťastně.

Víra je něco, co se člověk nemůže naučit, buďto věříš, nebo nevěříš. Víra je něco, co se člověku nedá vnucovat, buďto to tam je, nebo není.

Skutečnost je tedy taková, pokud někdo má potřebu hledat, najde to prostřednictvím někoho (přátelé, známí, spolužáci...) a někdo prostřednictvím něčeho (internet, knihy, návštěva muslimské země...) Každý konvertita má svůj životní příběh a věřte tomu, žádný člověk s tím nemá nic společného kromě toho, že v některých případech byl prostředníkem k poznání islámu.

Hrajete si na Araby?

Konverze nemá nic společného s národností. Islám - jako náboženství - je pro lidstvo veškeré, muslimové existují po celém světě a největší muslimská země je Indonésie, což nejsou Arabové, viďte? 

Každý člověk má právo žít si svůj život a ostatní lidé by to měli respektovat i v případě, kdy s tím nesouhlasí. Člověk, který konvertoval k islámu, se nejspíš modlí, nejí vepřové, nepije alkohol a změnil šatník. Ale? Je to stále ten stejný člověk, stále je vaším spolužákem, kamarádem, kolegou v práci nebo sousedem. Stále je to váš syn nebo dcera, bratr či sestra, pořád je součástí celé rodiny, kterou miluje.

A Bůh ví nejlépe.