Co bylo na Zemi před člověkem dle islámu?
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného
Existovali dinosauři? A jak se islám dívá na evoluci člověka?
Téma dinosaurů je mezi učenci diskutabilní. V islámských textech sice nenajdeme přímé potvrzení jejich existence, ale zároveň neexistuje nic, co by ji vyvracelo. Mnozí učenci se shodují, že není důvod pochybovat o jejich existenci - byli to jednoduše obrovští živočichové, přizpůsobení své době. Ostatně i první lidé byli podle islámské tradice mnohem větší a silnější, přičemž Adam měl být vysoký 60 loktů (přibližně 30 metrů).
Zvířata, která dnes známe, mají často své obří protějšky v minulosti, což naznačuje, že mohli existovat i dinosauři. Pokud Bůh dovolil jejich existenci, pak na tom není nic neobvyklého. Žili ve vodě i na souši a byli součástí Božího stvoření.
Šejch Ibn Uthaymín poukázal na to, že verš 2:30 v Koránu může naznačovat přítomnost jiných stvoření před lidmi. V tomto verši andělé říkají: „Chceš tam ustanovit někoho, kdo na ní bude šířit pohoršení a prolévat krev…?“ Andělé nemají znalost budoucnosti, takže tato slova mohla vycházet z jejich předchozích pozorování - tedy z toho, že na Zemi už někdo před lidmi existoval a choval se podobně.
Konečné poznání o tom, co zde bylo před anděly, džiny a lidmi, však patří jedině Bohu. Pro muslimy toto téma navíc není zásadní - důležité je víc to, co se děje nyní a jaký je účel našeho života.
Bůh stvořil člověka, ne opici a z ní člověka. Opice je zvíře, které je svým vzhledem i dovednostmi přizpůsobené podmínkám, ve kterých žije a k tomu, k čemu je určené. Existuje tedy několik druhů opic, což můžeme vidět i u jiných zvířat a rostlin.
Charles Darwin a jeho cesta k evoluční teorii
Charles Darwin byl již od dětství fascinován přírodou a rád se zabýval různými teoriemi i fiktivními příběhy, které s oblibou vyprávěl. Velký vliv na něj měl jeho dědeček Erasmus Darwin, jehož dílo Zoonomia obsahovalo první úvahy o evoluci, které Charles později dále rozvíjel.
Darwin byl vychován v křesťanství (anglikánství) a původně měl nastoupit dráhu duchovního. Nicméně jeho pochybnosti o církevním učení sílily, a proto se rozhodl vydat na cestu za vědeckým poznáním. Zajímala ho především geologie a byl přesvědčen, že Země se v průběhu obrovských časových úseků neustále mění. Jeho hlavní otázkou bylo: „Odkud vše pochází a jak vzniklo? “ Snažil se také dokázat pravdivost knihy Základy geologie právníka Charlese Lyella, která ho ovlivnila.
Během své cesty kolem světa se setkal s jihoamerickými domorodci a jeho zkušenosti s nimi ho vedly k přesvědčení, že lidé mimo Evropu jsou podřadní a neschopní začlenit se do civilizovaného světa. Jinými slovy se podle něj „zastavili ve vývoji“. Na základě tohoto názoru začal přemýšlet o možnosti, že ne všichni lidé patří ke stejnému „živočišnému druhu“.
Při pozorování přírody narazil na velké množství různých druhů zvířat. Tehdejší představa byla, že na různých místech světa existuje vždy jen jeden druh konkrétního zvířete. Darwin však zjistil, že v různých prostředích žijí odlišné varianty stejných druhů, což naznačovalo, že se přizpůsobují podmínkám, ve kterých se nacházejí. Tento přirozený proces adaptace jim umožňoval přežít.
Darwin však dospěl k závěru, že všechny tyto odlišnosti nejsou jen výsledkem přizpůsobení, ale důkazem evolučního vývoje - že se druhy mění a vznikají nové kombinací a křížením. Tak se zrodil základ jeho teorie evoluce, včetně předpokladu, že člověk a opice mají společného předka. Pevně věřil, že v přírodním výběru přežijí jen ti nejsilnější a že z nich se postupně formují nové druhy.
Je důležité zmínit, že jeho myšlení bylo silně ovlivněno jeho vlastní zkušeností s domorodci, a tak hledal důkaz, který by podpořil jeho přesvědčení o existenci více druhů lidské bytosti. Ve svém pohledu na vývoj se snažil vyloučit jakýkoli nadpřirozený zásah a vnímal jej čistě jako přírodní proces.
Čerpáno z dokumentu Evoluční omyly:
Rozhodně nelze tvrdit, že byl Charles Darwin hlupák - naopak, jeho pohled na přírodu byl obdivuhodný a nepochybně posunul vědu o krok dál. Problém však spočíval v jeho přístupu: snažil se především potvrdit své vlastní myšlenky a názory, přičemž jakékoli jiné možnosti prakticky nepřipouštěl. To platilo i v případech, kdy viděl důkazy, které jeho teorii přímo odporovaly. A právě to je v rozporu s tím, co by mělo být základním principem vědecké práce - vědec by měl vycházet z objektivních důkazů, nikoli přizpůsobovat realitu své předem stanovené hypotéze.
Jeho teorie vyvolala obrovský rozruch a získala si velkou popularitu zejména mezi ateisty. Ti do té doby neměli odpověď na otázku, jak vznikl člověk, pokud ho nestvořil Bůh. Darwin jim tuto odpověď poskytl - a tato teorie jim slouží dodnes, přestože nikdy nebyla vědecky potvrzena. Naopak, s přibývajícími vědeckými poznatky byla postupně vyvrácena. Přesto se již desítky let stále jedná pouze o teorii, nikoli o vědecky prokázaný fakt.
Zajímavé je, že sám Darwin podle všeho ateistou nebyl. Spíše odmítal přijmout představu, že by Bůh mohl stvořit svět, v němž existuje zlo a „podřadní lidé“. Věřil, že Bůh je pouze tvůrcem řádu, ale veškeré další procesy v přírodě probíhaly samy o sobě, bez jeho neustálého zásahu. Jinými slovy, domníval se, že Bůh nad svým stvořením ztratil kontrolu a příroda se začala řídit vlastními zákony.
Bůh stvořil tento svět a vše, co je kolem nás, má svůj jasný důvod. Každé Jeho stvoření má na Zemi svůj úkol, a celý tento dokonalý řád je pod Jeho plnou kontrolou. Pokud se například podíváme na obyčejného lesního mravence, zjistíme, že hraje klíčovou roli při ochraně lesa a podporuje vegetaci, čímž přispívá k lepšímu množení rostlin - a to je nesmírně důležité i pro člověka. Existuje mnoho druhů mravenců, přičemž každý z nich má svůj specifický úkol v ekosystému.
Pokud prostudujeme jakékoli zvíře či rostlinu a jejich rozmanité druhy, zjistíme, že všechna Boží stvoření mají svůj význam a jsou určena k tomu, aby sloužila člověku. Všechno, co máme, pochází z tohoto stvoření - vzduch, který dýcháme, voda, kterou pijeme, jídlo, které konzumujeme, materiály na oblečení, léčivé rostliny, stavební materiály na domy či dokonce suroviny pro dopravní prostředky.
Tento řád se netýká jen živočichů a rostlin, ale i vesmíru jako celku - hvězd, planet, hor, moří a oceánů. Naprosto vše bylo Božím dovolením přizpůsobeno tak, aby umožnilo život člověka na Zemi.
Pokud jde o Darwinovu myšlenku o zlu a „podřadných lidech“, zde chybí pochopení základního smyslu lidské existence. Bůh nás stvořil proto, abychom Ho uctívali, a náš život na Zemi je pouhou zkouškou. Každý z nás ji buď úspěšně zvládne a vstoupí do věčného, krásného života, nebo selže a čeká ho věčné utrpení.
Přírodní katastrofy jsou jasným důkazem Božího hněvu a varováním lidem, že smrt je blízko. Neexistuje žádná vyšší moc než ta Boží. Člověk si někdy namlouvá, že je "nesmrtelný" - spoléhá na své dovednosti, mládí nebo bohatství, ale Bůh ho dokáže velmi rychle usměrnit. Stačí několik vteřin zemětřesení, aby si uvědomil svou slabost a hledal útočiště u Boha. Dokonce i ten nejzarputilejší ateista, když čelí smrti, volá Boha - to je lidská přirozenost a jasný důkaz, že máme jediného Stvořitele.
Zlo, které si lidé způsobují sami - války, prolévání krve, nespravedlnost, útlak - není Božím dílem. Pochází od samotných lidí, protože Bůh dal člověku svobodnou vůli. Bůh pouze přihlíží a nechává člověka jednat podle jeho vlastního rozhodnutí. Avšak jednoho dne bude každý nést zodpovědnost za své činy.
Bůh stvořil člověka a každého obdaroval jinak - jednomu dal více inteligence, druhému zase zručnost či jiné schopnosti. Tímto způsobem se lidé odjakživa vzájemně doplňují. Být domorodcem neznamená být podřadným člověkem - naopak, tito lidé dokážou přežít v podmínkách, kde by například Evropan, ponechán sám sobě, neměl téměř žádnou šanci. Disponují znalostmi a dovednostmi, o kterých ostatní nemají ani tušení.
Navíc, jak ukázala historie, domorodci - včetně Darwinova přítele Jemmyho Buttona - se dokázali přizpůsobit evropskému prostředí, vystudovali a stali se „civilizovanými lidmi“. Nakonec se však mnozí z nich rozhodli vrátit ke svému původnímu životnímu stylu, což jen potvrzuje, že žádná kultura není nadřazená jiné - každá má své hodnoty a význam.
My, muslimové, víme a věříme, že nás a vše kolem nás stvořil pouze a jedině Bůh. Tuto skutečnost nemůže nikdo na světě vyvrátit. To, že Země a život na ní existovaly již před stvořením člověka, není v rozporu s islámem - jen Bůh však ví, jak přesně to bylo a co se tehdy dělo.
Mnoho lidí neustále žádá důkaz o existenci Boha. Já si však myslím, že stačí, když se člověk pozorně rozhlédne kolem sebe a začne se na svět dívat jinýma očima. Je nemožné, aby celé stvoření, včetně člověka, vzniklo samo od sebe a bylo řízeno pouhou „přírodou“. Taková představa je nelogická. Něco tak dokonale propracovaného nemohlo vzniknout náhodou či slepým vývojem - vždyť z ničeho může vzniknout jen opět nic, nebo ne?
Představme si, že bychom na stůl položili jednotlivé součástky telefonu. Za rok, dvacet let nebo třeba i za tisíc let - myslíte, že by se z těchto dílů sám od sebe složil moderní chytrý telefon s dokonalým operačním systémem, fotoaparátem, GPS, Wi-Fi a Bluetooth? Věřil by někdo takové teorii? O tom silně pochybuji. Každý ví, že za vytvořením telefonu stojí inteligence, plán a precizní práce člověka - a přitom je telefon jen nepatrným zlomkem dokonalosti, kterou vidíme v přírodě a ve vesmíru.
Na závěr chci jen dodat, že nikomu nepřísluší vysmívat se těm, kdo stále věří v Darwinovu teorii. Každý má právo věřit, čemu chce, a před Bohem je každý zodpovědný sám za sebe. Kéž nás Bůh vede po správné cestě.
A Bůh ví nejlépe.